Mapy dávných mořeplavců dnes svou nepřesností vzbuzují úsměv, přesto však bylo možné, aby precizní schopnost orientovat se v nich námořníky téměř vždy bezpečně dovedla do cíle. Vzpomněl jsem si na ně právě v těchto dnech, kdy je nutné stejně přesně číst, řekněme, v investičních mapách. Za ty můžeme dnes považovat grafy výkonnosti jednotlivých fondů a indexů. Grafy jsou přesné, ale bez nezbytné schopnosti v nich číst je většina amatérských investorů interpretuje špatně. Na rozdíl od dávných mořeplavců si však svou zjevnou neznalost neuvědomují a opakují stejné chyby stále dokola. Tento luxus však na moři nebyl možný – a velmi nevyplatit se může i dnešním investorům.

Jednou z nejčastějších chyb, které se budeme nyní věnovat, je právě chybné vyhodnocení hloubky propadů a udržitelnosti růstů při pohledu na graf tohoto typu:

Jak se dá tento graf laicky mylně interpretovat? Současný propad na trzích je nadstandardně ohromný, předchozí doba růstu byla nadstandardně příznivá, a v porovnání s předchozími krizemi (2000, 2008) – skoro by se chtělo říci, že teď svět končí. 

Nemám ambice věštit budoucnost, tu opravdu neznám, ale porovnání jednotlivých úseků grafu, který se zvětšuje exponenciálně, je fatální chybou.

Myšlenkový pochod:

Představte si, že za deset let své úspory v hodnotě 1mil. CZK zdvojnásobíte na 2mil. CZK. Dalších deset let se vám daří úplně stejně prostředky zhodnocovat, tedy je znovu zdvojnásobíte. Kolik budete mít? Je to jednoduché, budete mít 4mil. CZK. Znamená to tedy, že druhá dekáda investic byla lepší než první? Nebyla, dařilo se vám pořád stejně. 

Zhodnocení v čase je exponenciální funkcí, tedy cena se zvyšuje násobením, ne prostým přičítáním. No, a na tento rozvoj není lidský mozek zvyklý. Určitě znáte legendu o šachové desce a zrnkách rýže. Pokud ne, tak si vytáhněte šachovnici a dejte na první políčko zrnko rýže, na druhé dvojnásobek a tak dále – uvidíte kam dojdete.

Podobně uvažoval i Albert Einstein, když prohlásil složené úročení za osmý div světa, a věřme, že věděl velmi dobře, proč. 

Celé kouzlo je v tom, že pokud chceme jednotlivé úseky grafu správně porovnávat, místo lineární stupnice musíme použít logaritmickou stupnici! 

Proč? (akademické okénko)

Protože logaritmická funkce je inverzní funkcí k funkci exponenciální a samotný proces logaritmování snižuje náročnost řešené úlohy (z mocniny/odmocniny dělá násobení/dělení, z násobení/dělení dělá sčítání/odčítaní). Tedy jednoduše, z něčeho pro lidský mozek neintuitivního dělá intuitivní.

Stejný graf nakonec bude vypadat takto:

Graf využívá logaritmické osy, které dokážou exponenciální vývoj zobrazit ve srozumitelné podobě – jako přímku. Propady a růsty jsou potom porovnatelné.

Závěr o hloubce stávajícího propadu si tak udělejte až nyní, z tohoto grafu. Jedno je jisté, příčiny stávajícího propadu jsou racionální obavou o budoucí ziskovost firem z pohledu zastavení výroby v důsledku boje s koronavirem – tedy věcí dočasnou. Rozhodně se neopakuje scénář toxických aktiv z roku 2000 a 2008. Za mě osobně se nám teď otevřela jasná nákupní příležitost, kterou by byla velká škoda a ještě větší chyba nevyužít.

Máte k tématu nějakou připomínku nebo dotaz? Chcete osobní konzultaci? Je jedno, zda jste odborník či laik, můžete mě kdykoliv kontaktovat formulářem níže, přímý telefonický/emailový kontakt  na mě naleznete zde.

Autor článku chce poděkovat paní PhDr. Petře Novotné, EFA za cennou konzultaci článku.